Extrovertní Aljaška aneb vylejvám si srdíčko.

27. února 2015 v 19:48 | A.- |  Deník
Koupila jsem si bravíčko, jen tak. Prostě kvůli plakátu Lorde. Ta psychiatrická léčebna už na mně doopravdy čeká a vysmívá se mi do tváře, že i já patřím mezi náctileté puberťačky posedlé nejnovějšími drby. Celý svůj dvanáctiletý život odsuzuju čtenářky bravíčka. A to jsem si ho nedávno koupila. Má inteligence vážně nezná mezí!
Je ze mně dívka posedlá písničkami Eda Sheerana a vůbec netuším, jak se to stalo. Stále dokola si pouštím Lego House a The A Team a mám strašnou chuť brečet, i když je můj život momentálně dokonalý.


Je ze mně dívka, která se nebojí vyjádřit své názory i naživo a ne jenom přes písmenka na internetu. Stal se ze mně extrovert. Sice ne nějaký hodně otevřený extrovert, ale už se vůbec nechovám jako dřív. Mám pocit, že jsem podlehla své přetvářce a nejen, že mě lidi berou takovou, jakou jsem se celý život snažila být. Já tím člověkem, tou extrovertní bezstarostnou dívkou, já jí jsem. A jsem šťastná.

Nedokážu ani popsat, jak moc je to pro mně důležité. Člověk, který nežil celý svůj život v přetvářce mě asi stejně nepochopí. Já jsem vždy chtěla být někým jiným, někým... ne přímo lepším, ale někým otevřenějším. Někým, komu nebude dělat starosti zpívat před plným náměstím, protože je tam přece zima. Každopádně těď je to jinak. Nemám strach a jsem až nezdravě sebevědomá.

Tak mi držte palce, ať je ta přetvářka pro tentokrát skutečností.
/omlouvám se, že jsem dlouho nekomentovala na vašich blozích: články čtu, ale nekomentuji. během tohoto víkendu je všechny oběhnu :)/
Aljaška.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Počítám lidi, povinně klikněte. Ikdyž nejste člověk.

Klik!
Klik!
Klik!

Komentáře

1 D☮shie D☮shie | E-mail | Web | 28. února 2015 v 13:49 | Reagovat

Úplně přesně chápu tyto pocity. Život se zdá skvělý. Máš všechno co si můžeš přát. Ale ty stejně cítíš úzkost. Je ti na nic. A cítíš se hloupě. Nic tě nebaví. Všechno ti přijde beze smyslu a nejradši by jsi celý den strávila posloucháním depresivních písniček a pouštěním slz z očí.
Jinak to s tou přetvářkou chápu úplně doslovně. A bože jak já se za to nesnáším. Celé dětství jsem si představovala kým se jednou stanu. A myslím, že teď tím člověkem jsem. A leč jsem si myslela že ano, nejsem šťastná. Zjistila jsem že není úniku zpět. Zjistila jsem taky že se s těží dokážu změnit. Ale smířit se s tím? Jsem zmatená. Chápu tvé pocity a troufám si říct, že mi mluvíš z duše.

2 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 1. března 2015 v 12:35 | Reagovat

Máš úplně skvělé pozadí na blogu a celkově prostě krásný vzhled!! :-)
Tak tvé pocity naprosto chápu, jelikož já jsem ten typ, který žije v přetvářce.  Také sem chtěla být někým... lepším. Ale stále se nějak nemůžu hnout z místa. Třeba se to jednou změní stejně tak, jako u tebe :-)
Jsem ráda, že jsi šťastná, jen tak dál. Jsem tak ráda, že jsi napsala článek po dlouhé době, už mi to scházelo :-)

3 Inny Emilly Inny Emilly | Web | 3. března 2015 v 21:45 | Reagovat

palce ti držím, je dobře, že si štastná, po tom také toužím

4 Ter Ter | E-mail | Web | 2. dubna 2015 v 13:58 | Reagovat

Doufám, že budeš šťastná, protože k čemu ten život pak je, když ne k tomu abychom byli šťastní. Ten článek mě vtáhnul, naprosto ti schvaluji Eda Sheeran. Navíc já bych třeba uvítala kapku té odvahy a otevřenosti, takovou holku jsem totiž ztratila někdy ve 13...
A ty květiny v pozadí jsou skvělé. Moc pěkné. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama